dans le dictionnaire PONS
mandatar [man̩daˈtar] VERBE trans JUR
- mandatar
-
- mandatar
-
| yo | mandato | |
|---|---|---|
| tú | mandatas | |
| él/ella/usted | mandata | |
| nosotros/nosotras | mandatamos | |
| vosotros/vosotras | mandatáis | |
| ellos/ellas/ustedes | mandatan |
| yo | mandataba | |
|---|---|---|
| tú | mandatabas | |
| él/ella/usted | mandataba | |
| nosotros/nosotras | mandatábamos | |
| vosotros/vosotras | mandatabais | |
| ellos/ellas/ustedes | mandataban |
| yo | mandaté | |
|---|---|---|
| tú | mandataste | |
| él/ella/usted | mandató | |
| nosotros/nosotras | mandatamos | |
| vosotros/vosotras | mandatasteis | |
| ellos/ellas/ustedes | mandataron |
| yo | mandataré | |
|---|---|---|
| tú | mandatarás | |
| él/ella/usted | mandatará | |
| nosotros/nosotras | mandataremos | |
| vosotros/vosotras | mandataréis | |
| ellos/ellas/ustedes | mandatarán |
Aucune phrase d'exemple disponible
Essayez différentes entrées.