dans le dictionnaire PONS
embarque [emˈbarke] SUBST m
1. embarque (de material):
II. embarcar <c → qu> [embarˈkar] VERBE trans
III. embarcar <c → qu> [embarˈkar] VERBE pron embarcarse
| yo | embarco | |
|---|---|---|
| tú | embarcas | |
| él/ella/usted | embarca | |
| nosotros/nosotras | embarcamos | |
| vosotros/vosotras | embarcáis | |
| ellos/ellas/ustedes | embarcan |
| yo | embarcaba | |
|---|---|---|
| tú | embarcabas | |
| él/ella/usted | embarcaba | |
| nosotros/nosotras | embarcábamos | |
| vosotros/vosotras | embarcabais | |
| ellos/ellas/ustedes | embarcaban |
| yo | embarqué | |
|---|---|---|
| tú | embarcaste | |
| él/ella/usted | embarcó | |
| nosotros/nosotras | embarcamos | |
| vosotros/vosotras | embarcasteis | |
| ellos/ellas/ustedes | embarcaron |
| yo | embarcaré | |
|---|---|---|
| tú | embarcarás | |
| él/ella/usted | embarcará | |
| nosotros/nosotras | embarcaremos | |
| vosotros/vosotras | embarcaréis | |
| ellos/ellas/ustedes | embarcarán |