dans le dictionnaire PONS
repulsa [rreˈpulsa] SUBST f
1. repulsa (condena):
repulsar [rrepulˈsar] VERBE trans
| yo | repulso | |
|---|---|---|
| tú | repulsas | |
| él/ella/usted | repulsa | |
| nosotros/nosotras | repulsamos | |
| vosotros/vosotras | repulsáis | |
| ellos/ellas/ustedes | repulsan |
| yo | repulsaba | |
|---|---|---|
| tú | repulsabas | |
| él/ella/usted | repulsaba | |
| nosotros/nosotras | repulsábamos | |
| vosotros/vosotras | repulsabais | |
| ellos/ellas/ustedes | repulsaban |
| yo | repulsé | |
|---|---|---|
| tú | repulsaste | |
| él/ella/usted | repulsó | |
| nosotros/nosotras | repulsamos | |
| vosotros/vosotras | repulsasteis | |
| ellos/ellas/ustedes | repulsaron |
| yo | repulsaré | |
|---|---|---|
| tú | repulsarás | |
| él/ella/usted | repulsará | |
| nosotros/nosotras | repulsaremos | |
| vosotros/vosotras | repulsaréis | |
| ellos/ellas/ustedes | repulsarán |